Proč Andělský senzor vznikl
Všechno začalo u mého dědy.
Postupně stárnul a jeho zdravotní stav se pomalu zhoršoval. Nebyl ale natolik špatný, aby potřeboval nepřetržitou péči. Stále chtěl žít doma, ve svém prostředí, mezi svými věcmi a vzpomínkami. A my jsme mu to chtěli umožnit.
Jenže s tím přišla otázka, kterou řeší tisíce rodin. Jak mít jistotu, že je v pořádku, když u něj nemůžeme být každý den?
Domov důchodců jsme nechtěli. Připadalo nám nesprávné vytrhnout ho z prostředí, které celý život budoval. Zkoušeli jsme různá řešení. Pořídili jsme mu SOS náramek, ale odmítal ho nosit. Cítil se stále soběstačný a nechtěl, aby mu něco neustále připomínalo stáří nebo nemoc.
Když jsme ho nakonec přesvědčili, často si ho stejně sundával. Třeba v koupelně. Právě tam, kde bývá riziko pádu největší.
Hledali jsme dál. Chtěli jsme vědět, že je v pořádku, ale zároveň jsme nechtěli narušovat jeho soukromí. Nakonec jsme se dostali až k řešení, které nám bylo nepříjemné všem. Do obýváku jsme umístili kameru.
Nikdo nechce sledovat svého blízkého přes kameru. Není to důstojné ani pro seniora, ani pro jeho rodinu. Přesto jsme cítili, že nemáme jinou možnost.
Ani to ale nebylo skutečné řešení. Kamera sice ukazovala, co se děje, ale sama nikoho neupozornila. Pokud měl člověk náročný den, byl v práci nebo se jednoduše zapomněl podívat, nic se nestalo. Žádný alarm, žádné upozornění, žádná pomoc.
A přitom někdy rozhodují hodiny.
Než jsme dokázali najít lepší způsob, děda upadl v koupelně. Následovaly měsíce v nemocnici a komplikace, ze kterých se už nedostal.
Zemřel dřív, než jsme stihli najít řešení, které jsme pro něj hledali.
Zůstala po něm ale myšlenka.
Myšlenka vytvořit systém, který bude seniory chránit, aniž by je sledoval. Který umožní rodině vědět, že je jejich blízký v pořádku, a přitom zachová jeho soukromí i důstojnost. Který automaticky upozorní rodinu nebo pečující osoby ve chvíli, kdy se děje něco neobvyklého.
Nevytvořil jsem tento systém proto, abych prodával technologie. Vytvořil jsem ho proto, aby ostatní rodiny nemusely zažít stejnou bezmoc, jakou jsme zažili my.
Protože každý si zaslouží možnost zůstat doma co nejdéle. A každá rodina si zaslouží klid, že v případě potřeby přijde pomoc včas.
Lukáš Kubálekzakladatel Andělského senzoru
Andělský senzor není zdravotnický prostředek ani tísňová péče. Při ohrožení života volejte 155.